Ánapána-sati meditace a být s tím, co je

,,Nikdo vám nemůže způsobit utrpení. Sami sobě si vytváříte utrpení tím, že vytváříte napětí v mysli. Pokud zjistíte, jak toto nedělat, bude jednoduché zůstávat klidný a šťastný v každé situaci.“ Goenka

***

´Plně se odevzdávám své minulosti a jí´

Hrudí mi projela ostrá bolest a všechno se zahalilo do temnoty. Nemohla jsem jíst, pracovat, neměla jsem v sobě prostor, chvilka spánku a výuka lekcí bylo jediné vysvobození z vnitřní bolesti. Po téměř dvou měsících sbližování a sdílení všeho, kdy máte pocit, že jste našli svoji spřízněnou duši se to najednou promění v nic.

Proč toto musím zrovna já prožívat? Zasloužím si něco mnohem lepšího. Žádná moudrá poučka proti bolesti v tuto chvíli nepomáhá, jednoduše proto, že moudrost neprožívám, ale je na úrovni intelektu. FYZICKÁ praxe jógy mě drží v těle a funkční, meditace s tíhou jak to jde. Důležité je nepřestat ať se děje co se děje – praxe musí být drdha bhumih, neotřesitelná. Chvíle smutku se střídají s chvílemi klidu a vhledu.

Je dobrý asi zmínit, že zásadní věc není CO vám KDO udělal nebo CO se VÁM děje zvenku, ale vaše umění a schopnost se soustředit na to, co to S NÁMI dělá, CO MY U TOHO PROŽÍVÁME a tudy vede cesta k rozřešení tématu. Jakmile zůstaneme chyceni v obviňování okolí, a ostatních, místo obrácení pozornosti do sebe, tak se cyklíme stále znovu. Cítím, že tenhle vývoj a přímý zpětný pohled do sebe jóga postupně nenásilně rozvíjí, například tím, že obracíme pozornost ke svému tělu nejprve na hrubé úrovni, časem stále na jemnější, postupně jdeme pozorností k niternému světu, k mysli, ale to je otázka let a let praxe, zatímco Vipassana metoda (kam patří úvodní meditace mini anapana) k tomu jde napřímo od začátku. Akorát přes jinou práci s tělem a jeho pocity.

Tady se mi vybavuje co několikrát opakovala Abhi: „You dont even know about your back thighs, how do you want to know your soul?“ BKS Iyengar

Nedávno mi někdo řekl „dávno jsem Ti odpustil/a“, to je hezký, že se cítí dobře, protože odpouštět je ctnost že? ale také to znamená, že si ve skutečnosti stále myslí, že VY jste mu ublížili, tedy že neobrátil vědomí dovnitř k sobě a tudíž mu stále praxe jógy uniká mezi prsty.

Zde bych ráda uvedla Buddhovy čtyři vznešené pravdy

1. pravda o utrpení

Světské bytí je neuspokojivé, strastiplné utrpení. (převedeno na jazyk jógy – citta vrtti- pohyby na poli vědomí, vzpomínky, iluze, nevědomost, představy, mysl je neustále nespokojená a vytváří sama sobě těžkosti, které se projevují buď jako fyzické či mentální strasti života)

2. pravda o vznikání utrpení

Příčinouutrpeníje žádostivost, spojená s rozkoší a lpěním na smyslových rozkoších.

(rága-sukha, čím více toužíme po tom, co si myslíme, že nám dává štěstí a skvělé pocity, chceme to tedy opakovat – díky chtivým, lačným, bažícím smyslům – čichu, zraku, sluchu, chuti i hmatu, tím více vzniká rága připoutanost, a následně z toho hněv či nenávist, když nedostaneme co chceme, či bolest, dvesha-duhkha)

3. pravda o zaniknutí utrpení

Utrpení je možné učinit konec úplným zničením a zaniknutím právě této žádostivosti.

(hurá, dobrá zpráva je, že existuje i cesta jak z toho ven, jakkoliv těžkáJ toto toužení a chtění je třeba úplně a cele vykořenit z naší mysli, tak jako musíme vytrhnout plevel i s kořínkem jinak vyroste znovu, a z našeho chování)

4. pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení

  • pravé chápání
  • pravé myšlení
  • pravá řeč
  • pravé jednání
  • pravé živobytí
  • pravé snažení
  • pravá bdělost
  • pravé soustředění

Všechny body jsou stejně důležité a měly by se rozvíjet současně. (tomu je třeba velké úsilí v praxi, která otevírá vaše vědomí a trénink mysli v nepřipoutávání se na objekty ať už hmotné či mentální – abhyasa a vairagya, a postupování např. dle manuálu Patanjaliho 8 stupňové stezky, bavíme-li se o praxi jógy)

(Zdroj: www.buddhismus.cz)

 

Kořen problému utrpení – připoutanost:

V knize Umění žít, Hart píše: „jsme připoutaní k návyku hledat smyslové uspokojení, jsme všichni závislí na stavu toužení, jakmile je jedna touha uspokojena, vytváříme hned další (dosáhnu jedné jogové pozice a jdu na daší), Předmět je podružný (další žena nebo muž pro vztah, další práce, další byt, další auto) ve skutečnosti se snažíme nepřetržitě udržet stav toužení, protože toto toužení v nás vyvolává příjemný pocit, který si přejeme prodloužit, tento pocit neustále sílí a nikdy nemůže dojít konce“ (str. 36)

Tak díky připoutanosti k tomuhle člověku jsem zažívala o vánocích hory bolesti, ale zároveň mi přinesl něco cenného. Nejen se mi otevřely dveře k metodě, kudy cítím, že pro mě povede cesta ven z intenzivního prožívání nebo nespokojenosti, ale zároveň se mi otevřelo téma vztahů. Příště už se totiž usměji, a řeknu, tohle už si nech, já už to znám a už to nepotřebuji znovu zažívat.

Zpětně jsem si uvědomila, že jsem si asi rok přála a cítila potřebu meditovat, jen jsem čekala na to pravé až to přijde. Začala jsem vstupovat skutečně dovnitř. Ten nástroj ke zkoumání vnitřní skutečnosti a to JAK, je pro začátek mini-anapana (ánápána-sati) – uvědomování dechu, kdy se soustředíme na dech tak jak zrovna probíhá, bez vědomého měnění nebo ovlivňování. Po ní student pokračuje praxí Vipassana. Základní úvodní kurz je 10 denní a vyučuje se po celém světě. Každý rok prý přibývá 1 milion lidí, kterí prošli kurzem.

Meditaci 10min najdete zde v čj i v aj ZDE

Jde o to být s tím, co právě je, a nechtít to změnit, tedy pozorovat dech ať už je krátký či dlouhý, rychlý či pomalý atd. (Bytí a výdrž v pozici je v pokročilejší fázi praxe studenta důležitým principem metody Iyengar). Pointa je, že se pohybujeme v dualitě, den noc, teplo zima, láska nenávist, myšlenkami v obavách z budoucnosti, nebo vzpomínkami v minulosti, chci nechci, mezi toužením po něčem, čemu jsme přiřadili nálepku super, to chci, a mezi odmítáním toho, čemu jsme přiřadili nálepku, fuj, to nechci zažívat. Buď touha nebo averze. Rága dvéša. (2 z kléš) Tím, že se zde učíme soustředit jen na to co je přítomno, se můžeme naučit zažívat tu samotnou skutečnost bez zabarvování, nálepek a být v přítomnosti, bez vyhodnocování a tudíž bez následných rušivých pocitů, a bez kléš, o kterých jsem psala v min.postu.

Brzy zjistíme, že se naše mysl absolutně vymyká kontrole, a že nejsme schopni se soustředit ani 5 dechů za sebou a už je pryč. Znovu a znovu, s nepřetržitým úsilím pokračujeme v opakování cvičení a postupně rozvíjíme uvědomění skutečnosti. Když se objeví nějaká myšlenka, nesledujeme ji, (což se většinou nedaří a za 5 minut zjistíte, že jste zapomněli sledovat dech) ale vrátíme znovu svou pozornost k dechu. Rozvíjíme tím koncentraci – schopnost mysli zůstat soustředěni na jediný předmět a odolávat odbíhání pozornosti. (Hart)

„Utrpení pramení z nevědomosti avidya. Např. když prudce reagujeme, na něco, co se nám zrovna nelíbí. „Většinu času je mysl zcela ztracená v představách a iluzích, a prožívá znovu příjemné a nepříjemné zážitky a s nedočkavostí nebo obavami předjímá budoucnost. Takto ztraceni v toužení a odporu si vůbec neuvědomujeme, co se děje teď, co děláme v tomto okamžiku.“

Docházím k tomu, že v Patanjaliho sútrách toto všechno je obsaženo, jen je to možná delší, ale stabilnější cesta, tím že vytváříme praxí pozic silný základ a pracujeme přes tělo, od hmoty směrem k niterným stavům, jen je třeba si vše spojit s určitým prožitkem. Nebuďme líní, a neříkejme Yoga sutry Patanjaliho a ty knihy od Iyengara jsou hrozně složité, kdo to říká, (teď si připadám, že jsem pochytala něco od Sunity – otevřel je vůbec a zkoušel číst? „Did you look? Did you see? Yes? What yes? I want to know what is this yes or are you only reacting automatically?“ 😀 Vyvinout prostě úsilí to pochopit a klidně číst každou větu 10 – 20x, dokud nám to necvakne…

Meditace anapana zklidňuje mysl, a vytváří prostor pro to, abychom mohli pracovat dál na úrovni těla a mysli a pak začíná samotná metoda Vipassana, a sledování pocitů po těle, kdy se učíme nenaskakovat na naučené reakce, ale jednat s moudrostí, o které psát nebudu, jelikož se kurzu teprve budu účastnit a nemám zkušenost. Zatím vím hodně teorie, a uvidím co přinese čas a praxe.

ततो द्वङ्द्वानभिघातः ॥४८॥
tato dvaṅdva-an-abhighātaḥ48
This results in a victory over the duality of life. “48“

Pro zájemce o více info:

www.dhamma.org/cz

(10 denní základní kurzy Vipassana meditace – pozor v některých zemích je třeba se hlásit v prvních minutách, či hodinách po otevření registrace)

Kniha v čj: William Hart – Umění žít, meditace Vipassana jak ji vyučuje S.N.Goenka 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.