4/1/2017 Bojovníci a Iyengar lekce se Sunitou

,,Ego is in the head, so the head immediately wants to go down to legs“

Sunita

Pořád se mi chce spát, přitom jetlag už necítím. Možná to je oslabení imunity, jak jsem před vánoci onemocněla. A pořád spát nejde, protože v jediné pauze mezi dopoledním a odpoledním programem, kdy právě usínám, vždycky landlady klepe, a něco potřebuje 🙂 Ale výhoda bydlení u lékařky homeopatky je, že jsem dnes dostala dvoje pilulky a sirupek mnam, tak to bude za chvíli v poho.

V sále plno lidí chrchlá a smrká a kašle, za váma před váma, že už to člověk ani nevnímá. Stejně jako si zvyknete na černá chodidla, rozedrané užmoulané podložky, pálení v plicích z výfukových plynů na ulicích, neustálý cvrkot, prostě sranda. Musím říct, že psychika dělá strašně moc, oproti min. roku, kdy jsem byla ze všeho vyjukaná, jsem docela stabilní, krom nečekaných emocí či vzpomínek, které lezou ven při pravidelných meditacích, (o těch až někdy jindy).

Virabhadrasana I
Virabhadrasana I
Virabhadrasana 3
Virabhadrasana 3

Dnes běžím na ranní Intermediate 2, učí Rajlaxmi. 7min pes hlavou dolů mě po ránu překvapí, no možná to bylo jen 5 minut 😀 Pracujeme na bojovníkovi 1, bojovníkovi 3 a práci zadní nohy, která je důležitou součástí stability pozice.

Pak stoj na hlavě Šíršásana. Jelikož sál je poloprázdný, neohrozím ostatní, říkám svému strachu, že právě teď je dobrá příležitost, abychom se rozloučili, kdyžtak spadnu do prostoru, a zůstávám ve středu, no a je to. Akorát slyším tak 30% instrukcí, jak se soustředím, abych to udržela a samozřejmě paže se zbytečně nadřou. Když není strach, jde to totiž mnohem jemněji a bez tlaku. Ale hurá, krůček vpřed a pokus se cení 🙂

Poté zůstávám sledovat ženskou lekci. Pro ty co nečetli min.rok, „observation“ znamená, že studenti mají možnost uhradit navíc částku 100USD, můžete chodit na jakékoliv lekce a pozorovat a učit se jak se učí, je to hodně cenná zkušenost, která mě osobně nejvíc otevřela oči, jinak se může student účastnit a cvičit pouze jednu lekci denně.

Jestli včerejší Prashantova byla narvaná, tak dnešní Womens advanced class je k prasknutí, Sunita (druhá dcera BKS Iyengara) umožňuje, aby se lekce účastnili i muži. Lidi jsou i za rohem ve skládku u pomůcek, úplně u oken, u sloupů vzadu, někteří skládají podložky vertikálně na půlku, aby se někam vsunuli, nulové prostory mezi podložkami. I zde se pracuje na bojovníkovi 1, Trikonasaně. Jsou docela dlouhé výdrže, dost detailních instrukcí, a intenzivní práce. První týden obecně jsou stojné pozice a předklony, druhý týden rotace, třetí záklony a ve čtvrtém týdnu se více soustředí na dýchání a pranayamu.

Znova a znova jsem fascinovaná (i s vědomím toho, jak učí Prashant), když se dívám sálem, na ten les krásně dopnutých rukou nahoře v bojovníkovi 1, nebo stabilních nohou se zamknutými koleny nahoře ve stoji na hlavě/na ramenou, to vidíte jen na akcích, kde se učí systémem Iyengar. I když to někteří neradi slyší, tvary pozic (schválně nepíšu ásan – ásana jako mentální vnitří stav společně s vnější formou těla) jsou krásné na pohled, ta dovednost a cítění těla je hmatatelná. Jsou zde lidé, kteří praktikují 5 let, i lidé co sem jezdí 40 let! Jsou tu mnozí poprvé, a mnozí po několikáté, a někteří nepočítaně.

UTHÍTA Trikonásana

Sunita se opět jako minulý rok pozastavuje nad vnímáním pravé a levé strany. „Hovořím a dávám instrukce na pravé noze, ale někteří z vás hledí na levou nohu, takže já z toho nemůžu vyčíst, jestli jste to pochopili, nebo jestli omylem myslíte, že mluvím o levé“ „You have to know what is your left leg and right leg, lef arm and right arm, left ear and right ear, left eye and right eye“ Tento rok je nějak hodnější, ale stále velmi energická. Když se jí něco nezdá, houkne do davu, „You! madam, black dress, yes you, arms straighter“

 

„Always use the same road when you go to asana and when you go back from there, use the same road so you are not confused“ Sunita

Ve čtvrtek ráno se potýkám s velikou nechutí vstávat a intenzivní leností. Tělu se nechce, mysli už vůbec ne, ale zvítězí něco hlubšího vevnitř a běžím nakonec pozorovat Intermediate 1 (mírně pokročilí)

Jen pro přehled – úrovně, jelikož se někteří ptáte, jak je to dělené, zde v Puně takto: lekce jsou celý den od 5:45 až do 21:00 a všechy jsou plné, indové a někdy i zápaďáci musí čekat dlouho, než je vezmou

Beginners, Beginners in Marathi language, Womens beginners

Intermediate 1

Intermediate 2

General class (advanced – mind)

Senior citizens beginners, Senior citizens intermediate

Childrens class

Womens class advanced, beginner, intermediate

Remedial (medical) class minor ailments, Remedial class

Pranayama level 1, level 2, advanced

Lekce plyne v klidu ze země do stoje, lektorka lidem nedá moc prostoru přemýšlet, jedna věc následuje druhou. Od lehčího k těžšímu. Znovu při sledování lekce zjišťuji, jak stále ještě učím složitě, a to jsem to poslední 3 roky pořád osekávala, a jak jsem poznamenaná tím, jak jsem se učila sama a tím co se v současnosti učím sama, a jak je to těžký odbourat a netlačit do lidí vlastní úroveň praxe, jak je těžký ale nutný se vrátit o kus zpět a vcítit se do jejich úsilí. Odnáším si s vděčností šikovné pomůcky a průpravy a divím se, co všechno dělají a jaké pozice probírali na této úrovni, no zase motivace něco posunout 🙂

Pak 2 hodinky praxe v sále. Myslela jsem, že už na mnoha blogách bylo napsáno dost o tzv. „moje místo a moje teritorium“ v hale, a o tom, jak si někteří přivlastňují místo, pomůcky atd. Přesto to asi každý nezaznamenal. Praktikuji dnes sekvenci Junior 1 a potřebuju na chvíli stěnu na Stoj na rukách, tak přejdu dopředu k podiu, kde vidím dost volného místa, kam se normálně vejde několik lidí vedle sebe. V tu chvíli ke mně přilítne asi Američanka a na celou v halu plnou tiše praktikujících cca 100 lidí oznamuje, EXCUSE ME, THIS IS MY SPOT! Bum, fakt to existuje 😀

Odpovídám v angličtině, že jen udělám stoj na rukách a že se vejdeme obě. Hází na mě pohled plný neštěstí, opovržení a že jsem ten nejsobečtější praktikující pod sluncem. Dělám co potřebuji a po nějaké době odcházím zpět na SVÉ MÍSTO 😀 a říkám si, jak tahle paní může zvládat Prashantovy lekce, kde vyměníte asi 10 stanovišť a deset podložek ne li více za ty 2 hodiny praxe. Nejspíš na ně nechodí, zrovna by to potřebovala. Později si v klidu měníme místa s Marcusem, a každý si různě praktikuje co potřebuje, když je zrovna u sloupu, no big deal. Po praxi skvělý obídek, jídlo nechám jako zvlášť kapitolu, pak spánek, a pak meeting s Abhi na téma Strachy a večerní lekce s Rayou, to až příště.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.