21/1/2017 „Don´t exhibit your buttocs“ – Women´s class Sunita

Ač jsem vůbec nechtěla jít cvičit, jen pozorovat, najednou jsem v sále na podložce, libuju si pěkně vzadu blízko zdi, kde nebudu moc vidět. „South America go to that side, I want you at the wall. Dnešní sekvenci vám napsala Geeta, oni měli nějaké otázky, něco nepochopili, takže si to budou zkoušet u zdi ve skupině.“ Takže uvolňujeme místo a tím pádem se ocitám téměř před Sunitou.

Práce je na „push the buttocks in“ pořádně zpevněný zadek, „who was teaching soft buttocks?“ (teprve co jsem začala používat svaly zadku mě přestalo bolet v zádech při záklonech, určitě to ale bude jak kdy, kde a u koho) Trikonasana a další pozice – Upper buttock down, Middle buttock in a lower buttock suck in and up as the back thigh is lifting as in Uttkatasana. Jdeme od Trikonasany v diagonálním postavení chodidel, přes Utthita Parsva Kona, Víra 1, Sirsasanu.

Pro vyzkoušení: v mnoha pozicích tlačíme dovnitř bederní páteř, a Geeta dala variantu Trikonasany s bolsterem, čelem ke stěně, chodidla co nejblíž stěny, nejdřív do pozice, a pak umístit horizontálně bolster na břicho, který nám vyplní prostor mezi stěnou a tělem, a břicho půjde přirozeně blíž k páteři, která je pak širší a záda měkké. Aby se to ale stalo, je i zásadní vtlačit pravou půlku zadku dovnitř

„gather your buttock, dont exhibit your buttocs, push the buttock in“

Slovo gatherse tento rok dost opakuje, znamená sebrat, shromáždit, uchopit. To samé v Utthita parsva kona. Varianta Víra 1 na židli, kdy horizontální bolster a složená deka pokud je třeba, vyplní prostor mezi opěradlem a trupem. Důležité je, push the buttock forward so the pelvic plate moves forward and lifts up, back let strong.

Sirsasana, stále práce na pevném zadku. Sunita propojila s Tadasanou a Uttkatasanou a zvedání zadních stehen nahoru. Dá se použít i s blokem, který jako bychom vtahovali vnitřními stehny nahoru úplně k rozkroku, a poté i mezi koleny, a takto jít do a z předklonů např., s tak pevnýma nohama. Všechny dramata, která se děla v lekci mezi tím už nemám sílu zmiňovat, ale Sunita si to neodpustila.

Po Sirsasaně zavelí Drop-back do Viparita Dandasany. Vzedme se ve mně vlna nevole, to jako bez přípravy a bez jediného záklonu??? (později zjišťuji bylo víc lidí překvapených) Demo. Sleduji v sobě bublající pocity zlosti, strachu, že nejsem na to rozhýbaná, že si nechci ublížit poslední týden tady. Říkám si, buď v klidu. Navíc ani jako nebudeme mít ty měkký, který jsme měli s Rayou? Tsss… beru 3 podložky na sebe. Samozřejmě máme použít ten zadek a pořádně ho zpevnit a tlačit proti gravitaci, aby dopad byl kontrolovaný a v dalších opakováních soustředění na tlačení lopatek dovnitř. Dopadnu a dobrý, skoro se mi nezvedly lokty. Hmmm no dobře. Zjišťuji, že jsem praxi posunula, jelikož tento rok neřeším už jestli vůbec tuto pozici mohu sama a jestli se bojím to vůbec udělat, ale řeším jestli na to jsem rozhýbaná a s jakou kvalitou J Mám ze sebe radost. Jsem ráda, že jsem dělala předchozí dny ty přípravy a opakuji párkrát.

Následují Dwi pady s Urdhva dhanurasanou na různých stanovištích – na podiu, na židli, na setubandha nebo viparita danda lavicích.

Sotva jsme se konečně rozhýbali (jelikož první část jsme většinu času prostáli), je konec dvouhodinovky, tak se těším, že odpoledne na self practice to rozjedu a víc si v tom pobudu mám záclonovou náladu a cítím sílu v těle.

Na self practice se ocitnu vedle Josého tuším z Mexika, který tu dělá komplet všechny ty glam poses z Light on yoga. Mám plán – záklony, dnes žádná nejistota a váhání, povzbuzena dopolední „rozcvičkou“ se Sunitou. Divím se, že praktikuji, jelikož v posteli jsem bolestí nemohla málem hýbat rukama J to asi z těch skoků do Chaturangy s Rayou. Rozhýbávám se na lanech, pak stoje na rukách, chvíli trénuju pinchu, a pak jdu zpět na podložku a začínám si svoji sadu baby záklonů, věřím, že to moje páteř ocení. Za chvíli se vnitřně směju, asi tak: já kobra Bhujangasana základ s pokrčenými lokty s dlaněmi u boků, on Bhujangasana pokročilá s rukama vzadu na kolenou, já Urdhva mukha Svanasana, on plná hodně vysoká Dwi pada s nataženýma nohama, praktikuji si úplně v klídku, se svými skromnými základy, naprosto naoko nepohnuta tou dovedností vedle mě, pokračuji Dhanurasana a Parsva Dhanurasana, on Padangustha Dhanurasana, já Urdhva Dhanurasana, on dropbacky ze stoje na rukách a zpět nahoru do Tadasany a tak dále J Opravdu jsem se snažila soustředit jen na sebe, ale smysl zraku byl přitahován jinam.

Jednu z věcí, kterou jsem před nějakou dobou začala rozlišovat a cítit v sobě je rozdílná praxe – tamasická, rajasická, a sattvická. Člověk se trochu přestává soustředit na techniku, jak dělá kterou pozici, i když to stále platí v této metodě, ale ne vždy nutná podmínka (viz Prashantovy lekce), ale je důležitější postoj s vnitřním modem a nastavením, a s jakým využitím a rozložením energie pracujeme, a s jakým soustředěním. Pro mě tamasická praxe je spací, nebo nesoustředěná, ledabylá, v rychlosti, bez vědomí, mechanická, nesmyslná, kdy mysl odbíhá a někdy i najednou tělo odběhne si třeba zavolat apod. aniž byste chtěli, nebo mě něco napadne a musím to rozhodně teď zapsat 🙂

Rajasická je hýbací, když jdu za výkonem, chci se hodně rozhýbat, trénink, opakování, skákání, a zbytečně se vyčerpávám, cítím úbytek energie během chvíle, army style.

S Prashantem nebo Devki i dříve jsem zažila praxi sattvickou praxi, ale teprve teď zde je to více ve mně, mám víc už otevřené záklopky a schopnost to sledovat. Sattvická praxe pro mě znamená, když je tělo úplně v klidu v pozici, dech normálně probíhá, někdy je sotva znatelný, obličej naprosto klidný, oči i jazyk měkký, a pokud korekce v těle, tak probíhají velmi jemně a neznatelně, změny z pozice do pozice jsou klidné bez narušení toku dechu, dlaně i chodidla měkký, břicho měkký a jsem v jakési celkové měkkosti a vnitřním tichu. Tělo více nabírá energie než by se vyčerpávalo. Devki nás např. vedla i v intenzivní praxi od rajasu k sattvě, když jsme praktikovali intenzivní stoje na rukách, a pak záklony a rotace. Je to obrovský rozdíl v prožitku.

Tamasická praxe má podle mě za úkol hodně roztržitého člověka prostě jakkoliv udržet funkčního a aby něco dělal. Rajas pak pořádně dá do pohybu tělo, a mysl se zklidní, a teprve když je mysl klidná, tak jde dál dělat nějakou „vážnou“ vnitřní meditativní práci a růst.

Pár postřehů a uvědomění:

– s laxním klidem vstupuji do silnice, oni vás objedou nebo přibrzdí

– po prvním týdnu vzdávám snahu se oblékat jako Indka – to se nám holkám ze západu moc nepodaří, máme tendenci nakoupit ty barevné svršky, ale pak vzniká jakýsi prapodivný mišmaš západo-esotero-indické snahy zapadnout, mladí lidé stejně chodí oblékaní západním způsobem, takže jen dodržet zahalené nohy a paže. Maharastra traditional women mají vždy sárí, a muži po západním způsobu, kalhoty a košile, většinou jsou umatlaní, s flekama všude, špinavýma zaprášenýma nohama v žabkách či sandálech. Indky vůbec nenosí kabelky ani jiné tašky!

– na mladých lidech je vidět zvědavost vůči zápaďákům, koukají vždy do očí i na oblečení, oslovují vás automaticky Madam nebo Sir, zatímco staří se většinou mračí nebo odvrací zrak, ale ženy hodně hledí do očí – o očích Indů … tam je světlo, vědomí, klid, lesk a jiskra, přítomnost, spokojenost s tím co je, jsou i výjimky samozřejmě

– Není nic vtipnějšího než odbarvený Ind na motorce se zrzavou větrem rozfoukanou čupřinou

– I v bohaté Puně žebráci spící na chodníku na hadru na rušné ulici, rozdala jsem desítky rupií

– v institutu neexistuje nic jako recepce, lidé rovnou chodí do lekcí, tím že mají roční kurzy, jen tam je kancelář, ale Pandu bystrým okem vše sleduje

– v posledním týdnu je ve většině lekcích Pranayama, a je znát, že někteří lidé odjíždí domů, nebo odjíždí na Goa, či jinam. Pranayama je most, který spojuje niterný svět a vnější svět, a je to jakýsi přechod k meditaci a dle mého názoru čím více je člověk vázaný k vnější formě jógy, tak tím méně ho zajímá praktikovat a účastnit se lekcí PY. A přitom to bylo fakt super, ta PY totiž docela vyladí nitro a harmonizuje, a také tělo je po těch 3 týdench nonstop praxe trochu unavené

– Poslední skupinový chanting Jóga súter s Krishnou, byl hodně dojatý, že se mu nestalo ještě, že by tolik lidí mělo zájem o chanting a učit se s ním

Važme si jako studenti toho, že vůbec někteří lidé jednou na měsíční cestu do Indie a přináší do naší země poznatky a další zkušenosti, nemáte tušení, čím tu někdy lidé v těch lekcích prochází, fakt to nejsou prázdniny a válečka fyzická ani mentální

– Někdy je neuvěřitelný chaos a disorganizace v lekcích Sunity, bolí mě se jich jak účastnit, tak to sledovat, přestože se člověk dost naučí, ona je fakt borec, člověk jakoby musel nejdřív projít očistcem, než dojde na tu pointu na konci. vzájemně se sebou lidé cítí, když je přede všemi sjede za různé věci – dnes to bylo např. že někdo roznožil víc než 2 stopy, začal sled nezodpověditelných otázek a Austrálie všechno špatně, nebo demonstrace použití židle ve Viparita Dandasaně, pro zápaďáky, jedna paní neměla na správném místě lopatky, ze které země jste? Kdo je tady ještě z UK? Takhle v UK učíte Vip.Dand?

– Tady je úplně jedno, jestli jste slavný a známý učitel publikující knihy a celý západ vás zná, tady v Indii vás nezná nikdo, a i kdyby, je jim to úplně jedno, řeší se přítomný okamžik a to co jste a to jak praktikujete teď a tady

– To se musí zažít, Prashant ve svém bílém tílku, s mikrofonem, a modrýma trenkami, neměnná konstanta

– Výhoda při pranayama – v obou sálech je takový hluk z ulice, že není slyšet, když někdo chrápe, a že to někteří starší indové umí rozjet 😀

– Už melu z posledního…

Warning: Moje kritika:

„ať si západ nechá jógáááá a my si tu zachovejme Yog

– Hodně se tu generalizovaně pouští do „západu“ nebo do „senior učitelů“ a to jak západ uchopil jógu a udělal z ní obchodní příležitosti a velký trh, utahují si trochu ze západních učitelů, že předávají zmatené hodnoty a díky tomu se z jógy stává materiální a konzumní komodita i komunita, kterou zajímá pouze to, jaký trička se budou prodávat na konferenci a kde nejvíc vydělat. Myslím si, že to není úplně fér, bez plno učitelů, který u nás začali cvičit, jakoukoliv vnější formou, včetně propagace a marketingu tak bez nich by se tolik lidí k „joze“ vůbec nedostalo. Co na tom, že je zpočátku tamasická či rajasická, a že lekce vypadá jako boot camp- Každý začíná z nějaké roviny vědomí, a moje zkušenost je, že většina lidí, pokud pokračují ve cvičení, se postupně dostane, jak se vědomí proměňuje a zraje, k hodnotám a praxi klasické jógy. Učí se, pak třeba jedou do Indie, a pak začnou ty hodnoty integrovat a aplikovat na život. Takže je nefér, když někteří staří praktikující porovnávají sebe s mladými novými studenty. On k tomu dojde, a často i dříve než ten první, jelikož ti mladší mají již vyšlapanou cestu. A staří studenti by měli mít už tu moudrost a větší shovívavost.

– tento institut by nebyl tak narvaný, jsou tu obrovský zisky z prodeje knih, cd, dvd, a zapomínají kolik lidí, a že jich musí být stovky vydělává na tom, že lidé z celého světa jezdí do Puny a tisíce lidí do Indie se učit a čerpat jejich kulturní hodnoty a přenášejí je do té západní kultury

– je zajímavé, že naopak mnoho mladých hindů touží po materiálních statcích, nosí západní oblečení, chce mít auto, chce mít byt či dům, chtějí „love marriage“ ne arranged marriage, (s větším procentem love marriages jim roste rozvodovost, mladší rodiny se již začínají také stěhovat od rodičů jako na západě, někde mladé páry zůstávají žít z manželovými rodiči, když chtějí, někde si vybrat nemohou, v moderních městech již většinou dávají rodiče dětem vybrat, ale někde se trvá na tom, že najdou manželku / manžela a zkoumají společné hodnoty rodin, jestli si ti mladí budou rozumět, několikrát se sejdou a hovoří spolu o tom jaký je syn, jaká je dcera, jaký mají charakter a co umí, a když to vše sedí, tak je oddají)

Sunita quotes:

– „Learn to share“ you people, (Sunita směrem k Lois – make your books available online, make them cheaper, no nevím jestli se ta obrovská super informacemi nabitá kniha dá vytisknout ve státech za méně než 20 dollarů kus)

– Marcus – Paschimottanasana demo – nemohl udržet natažené nohy v Paschimm. A tím se mu stlačovalo a zkracovalo oblast břicha, a ona chtěla abychom udrželi šířku v horní hrudi a otevření podpaždí, on se nemohl zklidnit, tak ho vytáhla a dala mu variantu kdy se podepřel celý trup simhasana boxem, s polštářema a dekama, i deky pod spodní stehna a on mohl úplně uvolnit a mozková aktivita se zklidnila. Its the best pose. „You dont allow yourselves the asana to give you this“

– „Asana is mother, mother doesnt take, she gives, she cares, also father, also gives, he gives certain way and mother gives certain way to the child, never expecting anything in return“

– Sarvangasana adjust – pulling the skin from back to head, not overdo, so that the vein disappears from the neck and the brain quietens

– Then with Simhasana box at the rope wall – Sarvangasana – so head is supported slightly, and the eyes should look towards navel area, not to flicker, then only the brain calms down

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.