20/1/2016 Emoční sešup aneb krizička v Indii

Mám dost. Rikšové buď nikde nejsou, nebo večer nechtějí jet mým směrem. Ráno jdu skoro až k institutu pěšky a málem přijdu pozdě na lekci, což když učí Sunita by nemuselo dopadnout dobře. Najdu si nějaké ubytko blízko, tohle mě nebaví. Vím, že překážky jsou v mé mysli, ale přesto mě to rozčiluje.

Při ranní Women class, která je všechno jen ne jemná (směju se, kdo kdy říkal, že by ženy měly praktikovat jemně a opatrně), málem vypustím duši. Děláme stojné pozice směr Urdhva Dhanurasany (UD – obrácený luk) a Dwi pady.

Divím se, že Sunitu vůbec vnímám vzhledem ke svému rozpoložení, ale lekce je výborná a každou chvíli mám pocit, že v sobě něco fyzicky posouvám, mentálně mi dochází souvislosti, a další kousek do skládačky mi dosedává v těle. V lekci se soustředí na pánev, stydkou kost, a prodloužení stran těla ve stojných pozicích, stejná délka hrudi.

Postupně se pouští do několika lidí. Nejdřív vyhazuje 2 holky z lekce, protože buď přišly pozdě, nebo nerozuměly, nebo neposlouchaly, že na začátku jim vyjmenovávala sekvenci na mensturaci, kterou měly vzadu dělat a ony místo toho začaly cvičit se skupinou. Tak šup ven ze sálu a bez brblání, ať si klidně jdou stěžovat dolů ke Geetě nebo Prashantovi. Pokud nechtějí poslouchat, ať si jedou praktikovat domů. Cítím s nimi, kdybych byla na jejich místě, sama bych jí těžko zezadu, kde je víc slyšet doprava zvenku než učitel, slyšela a věděla, co po mě chce, ale učitel má právo si zřídit v lekci pořádek (v sále je asi tak stovka lidí).

Po Ustrasanach (Velbloud) kdy chce rovnou celý dlaně položit na chodidla, a několika UD kdy zvedáme na maximum do výšky, co nejvýš od země, jdeme z mostu na hlavu do Dwi pada viparita dandasana (viz foto nahoře) V leže nácvik na Eka pada vip.danda. a zkoušíme si, co budou dělat nohy. Jdeme na to a jedna paní vepředu si splete nohy pravou a levou, Sunita to zahlédne a dostává pětiminutovou čočku, která je ale zároveň pro všechny výklad a poučení, že máme být přítomni a mentálně vědět, která je pravá a levá.

Další kolo. Moje tělo je unavený, bolavý, nohy těžký, mysl i hlava těžká, ruce už sotva mají sílu na další zvednutí do UD a bedra už mě docela bolí a když jdu nahoru klepou se mi trochu nohy. Ale vím, že sthira sukham může přijít jen přes překročení fyzického a pořád je moje chuť, vůle a mysl silnější než slabost těla. Člověk v sobě objeví mnohem víc síly než si o sobě myslí, že má. Znova na hlavu, proplést prsty, přiblížit nohy a jedna nahoru. Okolo už lidi pěkně funí a hekají a přijde mi to vtipný, protože já zvuky tolik nevydávám, spíš mě ty okolní zvuky vždycky pobaví. Zpět UD a dolů.

Uvědomuji si jednu sutru o radosti a vybavuji si předchozí den, když Abhi povzbuzovala ať jdeme s radostí do další pozice, bez utrpení, a moje mysl se jaksi rozzáří. Používám vůli na druhou nohu, sotva se zvednu do mostu, hlava na zem, předloktí na zem, chodidla k sobě, levá nahoru a zvedám. Připadám si jak neohrabaný dítě, co se motá a neumí ještě pořádně chodit. Ale v sobě vím, že jednou i v této asaně budu v klidu s kontrolou mysli. Je to jen otázka času a praxe. Zatím jsem na začátku. Zatlačím lokty do země, zatlačím jedno chodidlo do země a druhou nohu vytáhnu výš. Pauzička v lehu na zádech. Emoce jsou docela silný, nutí mě to brečet, Sunita vykládá o Luku a šípu, přirovnání, které použil Guruji. Děláme pozici obráceného luku. Naše tělo je luk, ásany jsou šípy a terčem je naše duše a poznání vnitřního Já. Pouštím slzy ven. Poslední Eka páda viparita dandasana, která najednou jakoby byla lehčí. Hurá konec. Jásám předčasně. Rotace na závěr, ano rotuje se lépe, v oblasti hrudi. Trikonasana, Utthita Parsva Konasana, Ardha Chandrasana, a killer Bojovník 3. Savasana

Jdu domů v prapodivném tranzu, a ponoru. Potřebuji být sama, zavřít se někam a nevylézat a najíst se. Ráno před praxí nejíme, až tak okolo 13h. Přijdu k bytu a 45 min čekám přede dveřmi na schodech za zvuků sbíječek, karboflexek a dalších mega hlučných strojů, protože spolubydlící věší vzadu v bytu prádlo a neslyší zvonek ani bouchání. Střídavě se ve mně mlátí vztek a řev. Just kill me now. Zvláštní jak vnitřní hluk a nesoulad odráží venku to samé. A to mají být záklony euforizující a rozradostňující 🙂

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.