18/1/2020 Představa „já“, Ego, 5 kléš a nevědomost AVIDYA

अविद्याअस्मितारागद्वेषाभिनिवेशः क्लेशाः ॥३॥
avidyā-asmitā-rāga-dveṣa-abhiniveśaḥ kleśāḥ 3

Další lekce Sunity. Uf:) Prosím jestli někdo má pocit, že je pan nebo paní někdo učitel a že něco umí v Iyengar józe, doporučuju jeďte do Puny, stoupněte si do předních řad při praxi třeba se Sunitou, tady hned vaše mysl dostane obvázeček a lék na hlavu. (Raya – the only one who probably knew what iyengar yoga was, was Iyengar himself)

Před pár lety si vybavuji, jak nám má první učitelka říkala něco ve smyslu, ´vy jste začali učit, a během nějaké doby bylo vidět, že jste najednou mistři´ Ano. Do té doby, než se z toho probudíte, nebo dostane člověk Čerstvý “Učitel” nějaký kopanec. Je to tak jednoduché sklouznout a začít si myslet, že něco vím nebo umím víc než ostatní!

Ve chvíli, kdy jedeme v proudu ulpívání na vnějším, a opomíjení vnitřního, necháme se pohltit leskem pozic, vnější formou, a nereflektujeme a nehledíme dovnitř, tahle fáze se začne dít u mnoha pánů a paní učitelů jógy, u někoho je to více projevené, u někoho méně. Je to univerzální projev každé mysli, není to vázané ani na místo, ani na styl nebo metodu jógy, ani na čas či věk.

Za sebe, znovu jsem tu sebou pleskla z výšin sebeklamného ega na zem. Pokaždé na začátku lekce Sunita opakuje get composed and be humble“ (buďte celiství a pokorní) a s tím praktikujte. Až teď to vnímám plně.

Minulý rok jedna učitelka zde v Puně zmiňovala, že dříve když učil ještě Guruji, tak první dva týdny byl strašně přísný, a drsný, a bylo to proto, že viděl, že lidi ze západu přichází s nosem nahoru. Jejich srdce je zavřené za vysokou zdí pýchy a mysl je pod vedením ega, a nemají srdce otevřené nauce, nemají pokoru. Když převažuje složka naší osobnosti, která si myslí, že ví, že umí, že má, která chce, odmítá, člověk je zavřený. Srdce je zavřené, a učitel přes toto uzavření nemůže učit a student se přes toto uzavření srdce sám nemůže učit a rozvíjet. Proto často ta přísnost tady. A proto to osekávání a podetínání ega a jeho hříček.

Třetí Patanjaliho sutra vysvětluje 5 příčin našich strastí a bolestí, které se nazývají kléši, ať již fyzické či mentální, kde se zmiňuje právě i asmita, to že vnímáme často jen sebe, moje a pro mě, čímž si hodně ztěžujeme život. Můj dům, moje auto, moje studio, moje praxe – člověk ve skutečnosti dělá všechno hlavně pro sebe. Do určitého bodu, kdy je třeba to změnit. Čím více jsme v egu, tím větší budeme prožívat utrpení, pokud o to moje třeba přijdeme. Čím větší ego, tím více si budeme myslet, jak nám ostatní ubližují, a my tudíž musíme a také se všemi bojujeme.

Jsou záklony a dělají se základní přípravné pozice pro páteř. Sunita klade základní otázky, čerpá z Preliminary kurzu od Geety a z Light on Yoga, a sál mlčí. Hm, nevím základní věci? Přece jsem to četla, ale asi ne dostatečně, ne úplně vědomě. Proč děláme Chaturanga Dandasanu před všema záklonama? Ze sálu zní, aby se posílily svaly podél páteře. Posílily? Co tím myslíte? Jak to myslíte? Co znamená posílit? Co znamená silný? Všichni koukají, někdy je těžký pochopit, na co se ptá. Když děláme záklony, tak většinou rovnou zatížíme střední část zad, místo toho, abychom šli ze stran těla, z vnějšího těla, takže chaturanga rozšiřuje svaly podél páteře a ty by měly jít od páteře do stran a nestáhnout se ve středu. To platí pro všechny pozice patřící do záklonové skupiny.

Sunita dnes doporučovala všem, že máme zkoumat a pořádně praktikovat všechny fáze pozic, zobrazených v Light on Yoga, nejen ty finální, a také vzít lupu a studovat a znát detaily těch pozic. Takže během self-pratice vidíte lidi různě stát uprostřed sálu a koukat nahoru ke stropu na jednotlivé fotky Iyengara, aby viděli, co jak udělat, a nečekat jen až co řekne učitel, ale sami se dívat a hledat odpovědi v praxi.

První z 5 kléš je avidya, což znamená nevědomost, či nedostatek duchovního vědomí a jakýsi spánek v nevědomosti, v neschopnosti rozlišovat a vidět skutečnou podstatu věcí. Nevědomost se považuje za kořen veškeré bolesti.

Druhá kléša je zmiňovaná asmita já-ství nebo egoismus, kdy vnímáme sebe jako střed vesmíru, a vše co děláme a říkáme se točí okolo toho, co já chci, co chci pro sebe, a co je pro mě nejvýhodnější.

Třetí kléša je rága touha či připoutanost a závislost k mentálním vjemům či předmětům, např. když chceme znova zažívat to příjemné, nebo znovu chceme tu dobrou zmrzlinu i když víme, že nám po ní nebude fyzicky dobře, nebo znovu bychom chtěli zažívat ten pocit, co jsme měli při meditaci apod.

Čtvrtou kléšou je dveshahněv, nenávist či averze, kdy to co se nám nelíbí, chceme od sebe odstrčit, vůbec to nechceme zažívat, a děláme všechno proto, abychom to znovu nezažívali. Když v nás převažuje tento stav nechtění, když jsme ve hněvu, tak nejsme šťastni, a trápíme se a ubližujeme jak ostatním okolo sebe, tak především i sobě. Tyto všechny stavy stále opakujeme v naší mysli, a tím je vlastně posilujeme, a proto se stále točíme někdy na stejném místě, opakují se nám v životě ty samé situace, a přichází ty samé či podobné zkoušky dokud je neprohlédneme a nezměníme naše reakce a chování.

Poslední pátou kléšou je abhinivesha, strach ze smrti, ulpívání na životě, touha po tom, abychom byli věční, a obecná neochota se něčeho vzdát.

  • klesha = colored, painful, afflicted, impure; the root klish means to cause trouble; (klesha is the noun form of the adjective klishta)

Jedna z nejdůležitějších dovedností v józe, kterou postupně kultivujeme je uvědomování si těchto 5 kléš, v momentě kdy se v tom kterém stavu právě nacházíme. Nejprve o nich tedy musíme mít informace, že něco takového v našem fungování a mysli existuje, a poté si to můžeme začít uvědomovat. Hele, zrovna se bojím udělat stoj na hlavě protože když spadnu, něco se mi stane s krkem a nebudu moci cvičit (abhinivesha), nebo on mi udělal tohle a tamto a já ho nechci ani vidět a nikdy mu neodpustím (averze dvesha). Tím, že si toto zabarvené vnímání v sobě začneme uvědomovat, můžeme je postupně nahradit praktičtějším jednáním či smysluplnějším myšlením, a zároveň se postupně učíme nereagovat hned navykle, či naučeně (každý máme své strategie – např. když je těžší pozice, někdo odchází se vysmrkat, když mám před sebou něco těžkého, udělá se nám špatně apod.

Takto vytesáváme svoji mysl do takové vnitřní podoby, která je více v souladu s duší.

OM SATYA OM

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.