10/8/2017 Jaká je vaše Sádhana?

Záměr a důvod proč se vracíme na lekce jógy se v průběhu let proměňuje. Začínáme možná kvůli bolavým zádům či jiným zraněním, stresu v práci, nebo se vracíme, protože jsme zažili prostupující uzemnění a klid, možná kvůli „příjemnému pocitu“ po lekci, nebo protože nás baví se hýbat. Zajímalo by mě, jestli někdo z vás začal cvičit, protože chce zažít Samádhi, nebo chce pročistit všechny samskáry a vymanit se z koloběhu znovuzrození, nebo se chcete naučit Lághima siddhi, jednu z nadpřirozených schopností umět se tak odlehčit, až vzlétnete?

Ať už je váš záměr jakýkoliv, pokud čtete tento blog, asi vás jóga chytla a chodíte cvičit pravidelně, možná cvičíte doma, a možná vnímáte, že cokoliv, co se v našem životě děje, má nějaký důvod, je možností se něčemu naučit, a sebe posunout. Každá situace, příjemná i nepříjemná, může být použita k našemu rozvoji, (nebo i pádu) a nasměruje nás k dalšímu kroku, dalšímu rozhodnutí. Nic není ani dobře ani špatně, prostě se to děje a jediná trvalá věc je nestálost a pomíjivost.

Začněme tím, co je abhyasa – praxe/cvičení se v něčem – např. zpěvu, studiu nového jazyka, práv nebo jógy vyžaduje praxi, opakované a neustálé a mnohaleté cvičení a opakování, abychom vytříbili svoji dovednost manuální, tělesnou, hlasovou či taneční. Cokoliv se můžete naučit, když budete dostatečně a dlouho opakovat, a budete odhodlaní a mít v tom trošku srdce a zahoříte pro věc. V józe například používáme pozice pro tělo, abychom se doslovat probudili, a začali se pořádně cítit, vnímat a tím se nám otevřel vnitřní svět, abychom začali sledovat, co je v nás, kým jsme, abychom otevřeli zrak směrem dovnitř.

Abhyasa nám během různě dlouhé doby (podle toho jak intenzivně praktikujeme a cvičíme) umožní, abychom se dostali ze snění do přítomnosti; z domněnek, předsudků a předpokladů k faktům. Z představ ke skutečnosti. Z otupělosti k ostrosti vnímání. Ze lpění na vzpomínkách, k prožívání toho, co JE, co máme právě před očima. Nástrojem je laboratoř lidského těla, bez těla nelze objevit skutečnost Sebe. Jakmile se tyto dveře vnímání dovnitř otevřou, možná se změní náš záměr, proč chodíme na jógu. Možná začneme chtít poznat více a začneme praktikovat častěji, rozhoří se v nás trochu jiné touhy než doposud. Jdeme za touhou srdce. Zapojíme jógu do každodenního života. Stane se naší součástí. A zde snad začíná sádhana.

Sádhana, je spíše přirozeným způsobem, jak věci pojímáme, jak volíme, jak se rozhodujeme, chováme, jednáme, kam směřujeme, a jestli máme před očima stále cíl, (někdo zdraví, nebo zhubnutí, někdo osvícení, majetek, nebo být lepším člověkem, pěstovat soucit) a děláme pouze ty činnosti a rozhodnutí, které jsou v souladu a vedou k tomuto cíli.

Například jedním z mých osobních cílů pro tento rok je minimalizace. Minimalizace vlastněných věcí, zbytečných aktivit, které nejsou v souladu s tím, co je pro mě smyslem života, zbytečných přání a chtění, usilování, dluhů a výdajů, cestování, mluvení. Jelikož jsem činorodý štír, jde to těžko 😀 V praxi to znamená, že pozoruji, dívám se novýma očima minimalizace a přehodnocuji, jestli toto je opravdu nutné mít – v pokoji, ve skříni, v počítači, na USB, v lednici, ve své hlavě, v počtu kořenek v kuchyni, ve svém rozvrhu, ve svém kufru, na svém těle, ve svém břiše. Učím se eliminovat, pouštět a vzdávat se, obětovat něco, aby mohlo přijít něco jiného. Výsledkem minimalizace bych ráda, abych měla větší svobodu, větší prostor jak hmotně tak mentálně, čisto, klid, snadnější a rychlejší rozhodování, neztrácení času. (podařilo se mi jet do Indie s pidi 7kg onboard kufříkem – poloprázdným!, výzvou spíš bude, s čím pojedu zpátky 😀 )

Jeden z oblíbených a vtipných učitelů „Sadhguru“, který sdílí videa na youtube, říká o Sadhaně jednoduše:

„Když se řekne sádhana, nemyslíme zde konkrétní aspekt (pozn. například odříkat 100 manter ráno na hojnost nebo udělat 50 pozdravů slunci). Hovoříme o tom, že můžeme použít jakýkoliv aspekt svého života, vnitřní či vnější, a tím můžeme neustále svůj život vyživovat. Podstata lidské bytosti je taková, že pokud člověk nezažívá nějakou dynamiku, nějaký pohyb ve svém životě ke zlepšení vně i uvnitř, bude zažívat frustraci. Člověk se potřebuje stále pohybovat k novým a novým možnostem. Sádhana je to, co tomu napomáhá.

Vše může být sádhana. Jak jíte, jak sedíte, jak stojíte, jak dýcháte, jak zacházíte s tělem, se svými energiemi a emocemi, jak zacházíte s myslí – to je sádhana. Sádhana neznamená specifickou aktivitu, sádhana znamená, že vše používáte jako nástroj pro získání pocitu pohody.

Krátké video: https://isha.sadhguru.org/in/en/wisdom/article/the-what-why-of-sadhana

Yogi Bhajan: „Sádhana znamená každodenní duchovní praxe. Je to naše osobní, individuální duchovní úsilí. Je hlavním nástrojem, který využíváme na sobě, abychom dosáhli smyslu života. O samotě či ve skupině. Sádhana je cokoliv, co nepřetržitě provádíte k pročištění vědomí, abyste se mohli propojit se sebou. Udělejte si laskavost, než se vrhnete ráno do světa, nalaďte svůj nervový systém a nalaďte se na své nejvyšší Já. Může to být meditace, cvičení či modlitba.“

A co je vaše každodenní duchovní sádhana?

🙂 pap