Nejbližší akce: TRUTNOV, víkendové cvičení 3.-4.6.

03/08/2018 Prashant v nové knížečce přibližuje koncepty ze svých lekcí

Prashant vydal tento rok novou úzkou knížku Práce v lekcích Kniha 1 – postřehy, koncepty, schémata, témata a perspektivy v ásaně a pranayama. Ráda bych vám z ní kousek přeložila, abyste mohli nahlédnout do jeho způsoB předání jógové nauky. Představuje zde myšlenky, koncepty a podněty ze svých lekcí formou krátkých poznámek.

Lekce 14

Pocit pohody člověka znamená zkoumat a experimentovat

Výraz použitý v originále: maayic well-being

maya – v orig. omámení světského a pozemského bytí (pozn. iluze, sen bytí)

adhyatma – duchovnost, spiritualita, „aatmani adhi iti adhyatma“ – vše, co je konáno v souladu s přáními duše je spiritualita

z Bhagavad Gíty, 8.3: Nezničitelná, transcendentlní živoucí entita se nazývá Brahman, a její věčná podstata se nazývá adhyátma, já.

Pro jakoukoliv formu života se pocit pohody v máye stává prioritou. Subjektivní stav pohody je vyhledáván všemi a s největší prioritou. Je to přirozený výběr. Člověk vzdělaný či nevzdělaný, pocit pohody je identifikován a je vyhledáván všemi a kýmkoliv. Pocit pohody je nicméně empirický, dočasný a subjektivní. Je klamný právě proto, že je podstatou maaya. Je to např. toto přemýšlení:

„Měl/a bych být šťastná“

„Měla bych dostat vše co chci“

„Neměl bych být nešťastný“

„Nemělo by se mi dít, co nechci“

„Všechna přání by se mi měla splnit“

Tento koncept nese ve svém středu „Já“, „mě“, a „moje“. Můžeme říct velice přesně, že pocit pohody v máye má primárně „perspektivu v rámci těla“ (body-considerate perspective) nebo “ perspektivu v rámci mysli“ (mind-considerate perspective). Naše tělo-mysl-smysly mají zásadní efekt na naši pohodu. Soudí se, že pokud tělo-mysl-smysly jsou v pohodě, člověk je v pohodě. Toto je ve skutečnosti omyl a přelud. Nejen, že mají nenasytné touhy, ale zároveň i pseudo-touhy, a filosoficky, spíše hazardní představy o tom, co je pohoda.

Spiritualita Yogy-adhyatma zde však nabízí řešení. Hovoří o tom, že identifikování svého skutečného pocitu pohody vyžaduje dostatečně velké zkoumání a experimentování. To, co leží pod celým tělem-myslí-smysly a celým vtělením je dech a Prana. Pohoda prohlašovaná zájmenem „Já“ je iluzorní a klamná. Yog ale má cestu ven a umí tudy proniknout. Identifikování „Já“ s dechem je zde prvním a správným krokem. Dech, jakožto ryzí a univerzální, odstraňuje naše veškeré přitažlivé síly, a přesto nemá svoji vlastní přitažlivou sílu. Proto nás dech neklame ani nebrzdí, ale spíše nás přivádí k vnitřní esenciální pohodě.

Přidružený dech a „prodechověné“ tělo-mysl-smysly mají celistvé a propojené „Já“. Pohoda tohoto Já vyžaduje zkoumat a experimentovat a pomáhá nám krystalizovat pravdivější pocit pohody. Yog-ásany zde jsou základní laboratoří. Pokročilé zkoumání a experimentování se pak děje v Pranayama a v ústřední praxi Yogy.

Esenciální pocit pohody je v transcendentálním stavu, který není zamotaný a zapletený v našich ohraničeních jako jsou kasty, třídy, vyznání, rasy, pohlaví, status, postava, stav, atd. „Já“ bez podobných závojů má čistou existenci bez jakýchkoliv přitahujících sil, nálepek, tvarů, forem, zabarvení nebo vlastností. Takto můžeme označit čistý nefalšovaný autentický a skutečný pocit pohody. Ne pozemské „Já“ zauzlené ve všech světských vymezeních.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.